|
|
Mozková hypoxie pacientů s chronickým onemocněním ledvin a její souvislost s kognitivním deficitem
Kalendová, Lucie ; Malík, Jan (vedoucí práce) ; Bednářová, Vladimíra (oponent) ; Janečková, Jana (oponent)
Mozková hypoxie pacientů s chronickým onemocněním ledvin a její souvislost s kognitivním deficitem Abstrakt disertační práce - MUDr. Lucie Kalendová Úvod: Populace pacientů s chronickým onemocněním ledvin vyžadujícím pravidelnou hemodialyzační léčbu je zatížena vysokou prevalencí kognitivního deficitu. V jeho multifaktoriální etiologii hrají významnou roli vaskulární změny, ischemie a hypoxie mozku. V naší práci jsme se nejprve věnovali studiu souvislosti snížené mozkové oxygenace a kognitivního deficitu v populaci hemodialyzovaných pacientů. Následně jsme se zaměřili na jeden z možných etiologických faktorů zmíněné souvislosti - přítomnost cévního zkratu pro hemodialýzu. Metodika: Účastníky studií byli chronicky hemodialyzovaní pacienti bez zjevného kognitivního deficitu. Pro měření mozkové oxygenace (rSO2) byl využit přístroj INVOS pracující na principu blízké infračervené spektroskopie (NIRS). Kognitivní funkce byla hodnocena Montrealským kognitivním testem (MoCA). Pro hodnocení role cévního zkratu byla provedena intervenční studie s jeho krátkodobou ultrazvukem kontrolovanou manuální kompresí za současného monitoringu rSO2. Výsledky: U souboru 39 pacientů (49 % žen, věk 64 ± 14 let) jsme pozorovali významně nižší rSO2 v podskupině pacientů s kognitivním deficitem než u pacientů bez této diagnózy (48 ± 9...
|
|
|
Zavádění periferní žilní kanyly a aplikace injekcí intravenózně - praxe založená na důkazech
Múdrá, Michaela ; Mádlová, Ivana (vedoucí práce) ; Tomová, Šárka (oponent)
Periferní žilní kanyly jsou nepostradatelnou součástí klinické praxe a jejich zavádění patří k nejčastějším ošetřovatelským intervencím. Z odborných studií vyplývá, že kanylace periferní žíly patří mezi rizikové výkony a nese sebou řadu komplikací. Jako nejčastější komplikace se v literatuře uvádí flebitida, dále paravazace, infiltrace a právě v prevenci a včasném odhalení těchto komplikací má sestra nezastupitelnou úlohu. Bakalářská práce si klade za cíl předložit odborné poznatky z české a zahraniční literatury ohledně Evidence-Based praxe při zavádění a péči o periferní žilní kanyly. V empirické části pomocí dotazníkového šetření zkoumá jaké jsou znalosti respondentů z řad všeobecných sester a studentů oboru všeobecného ošetřovatelství ohledně zavádění, ošetřování a prevence komplikací. Ze získaných dat porovnává odpovědi z hlediska dosaženého vzdělání a absolvování odborného kurzu či školení týkající se zavádění periferního žilního katétru. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 86 respondentů ve Fakultní nemocnici v Motole. Dotazník zkoumal např. jaké jsou nejčastější komplikace, používání ochranných osobních pomůcek, jaké je doba výměny krytí a ponechání periferní žilní kanyly a také prevence rizika embolie. Výsledky: Ve výsledcích byl významný rozdíl ohledně znalostí prevence komplikací v...
|
|
|
Zajištění cévního vstupu u dětí v akutních stavech
Dvořák, Vít ; Sentivanová, Lenka (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Zajištění cévního vstupu u dětí v akutních stavech, je bezesporu podmínka jejich bezpečného a úspěšného zvládnutí. Práce vychází z řady odborných článků a publikací, zaměřujících se na periferní žilní kanylaci a intraoseální vstup a jejich použití u dětí v akutní, a to jak přednemocniční tak v nemocniční péčí. První část práce je věnována teoretickým aspektům zavádění a ošetřování těchto invazivních vstupů. Následuje porovnání, u kterého vstupu bývá vyšší úspěšnost zavedení na první pokus. Další část práce je výzkumná se stanovenými cíli. Cílem práce je shrnout dosavadní poznatky v zajištění přístupu do cévního řečiště v přednemocniční a nemocniční péči, pomocí periferní žilní kanylace a intraoseálního vstupu u dětí v akutních stavech. Dalším cílem ve výzkumné části pak je, zjištění úrovně znalostí vybraných skupin respondentů v zavádění a ošetřování periferní žilní kanyly a intraoseálního vstupu a následné porovnání těchto dat. Posledním cílem pak je zjistit, bude-li u náhlé zástavy oběhu dítěte preferován periferní žilní nebo intraoseální vstup do cévního řečiště. Bylo zjištěno, že ani jedna z posuzovaných skupin respondentů, a to nelékařští zdravotničtí pracovníci záchranných služeb (zdravotnický záchranář a záchranář pro urgentní medicínu) a nelékařští zdravotničtí pracovníci dětských JIRP/ARO...
|
|
|
Permanentní cévní přístupy pro hemodialýzu s ohledem na diagnozu diabetes mellitus
Sajdlová, Zuzana ; Eislerová, Iva (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou permanentních cévních přístupů pro hemodialýzu s ohledem na diagnózu Diabetes mellitus (dále DM). Zaměřuje se na periferní hemodialyzační cévní přístupy (dál HCP), mezi které řadíme arteriovenózní fistuli (dále AVF) a arteriovenózní fistuli vytvořenou pomoci syntetického materiálu, například graftu (dále AVG). Hlavním cílem práce je poukázat na skutečnost, že cévní systém diabetiků je často postižen aterosklerózou a vytvoření kvalitního HCP je nezřídka komplikovanou záležitostí a že jejich pravidelným monitorováním můžeme včas odhalit jejich hrozící komplikace a tím oddálit jejich zánik. Empirická část práce je zaměřená na periferní HCP (AVF, AVG), a to na zjištění rozdílů v jejich jednotlivém zastoupení a v jejich funkčních charakteristikách u 40 pacientů Interního oddělení Strahov VFN Praha s věkovým průměrem 70 let. První skupinu respondentů tvořilo 21 pacientů s DM a druhou skupinu respondentů tvořilo 19 pacientů bez diagnózy DM. AVF se upřednostňuje před AVG i u respondentů s DM. Z hodnot recirkulací, které se zjistily pravidelným měřením HCP v obou skupinách respondentů příslušnou technikou v průběhu šesti měsíců, se vypočítaly prostřednictvím vzorce uvedeného v teoretické části práce hodnoty jejich skutečných průtoků (QVA), které se zaznamenávaly do...
|
|
|
Srovnání ošetřování cévních vstupů na JIP a standardním oddělení
Vašková, Marcela ; Tomanová, Alena (vedoucí práce) ; Petrášková, Hana (oponent)
(teze): Ve své diplomové práci jsem se rozhodla věnovat problematice ošetřování cévních vstupů na JIP a standardním oddělení. Tento ošetřovatelský problém můžeme nalézt v podstatě na každém lůžkovém oddělení. Každá zdravotní setra se za svoji pracovní kariéru setká s cévním vstupem. Práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. První teoretická část se zabývá historií cévních vstupů, přehledem základních cévních vstupů a edukačním procesem. Z cévních vstupů se práce zaměřuje především na centrální žilní katétr a periferní žilní katétr. Druhá empirická část je zaměřena na vyhodnocení provedeného průzkumu, využívají se zde metody výzkumu a statistického zpracování získaných dat. Před začátkem výzkumu byly stanoveny 4 hypotézy. Celkem 3 hypotézy byly po statistickém vyhodnocení dotazníku potvrzeny, jedna hypotéza se průzkumným šetřením nepotvrdila. Dotazník vyplňovaly sestry ze standardního oddělení a jednotek intenzivní péče. V závěru je zhodnocení práce. Klíčová slova Cévní vstup, periferní žilní katétr, centrální žilní katétr, ošetřování, převaz, asepse, infekce, sestra, pacient
|
|
|
Ošetřovatelský problém: periferní žilní katétr
TOMÁNKOVÁ NOVÁKOVÁ, Monika
Periferní žilní katétr slouží k zajištění přístupu do žilního systému. Jedná se o jeden z nejčastěji využívaných invazivních výkonů ve zdravotnických zařízeních, který spadá do kompetencí a každodenní pracovní náplně sester. Proto může v jakékoliv oblasti této ošetřovatelské péče vzniknout riziko rutinního postupování s následným vědomím či nevědomým pochybením. Periferní žilní katétr je nutné pacientovi zavést, pokud je u něj plánovaná parenterální výživa, léčba infuzemi nebo transfuzemi, aplikace intravaskulárních léčiv či kontrastní látky, léčba rehydratace, odběry krve, které je možné z PŽK provést hned po jeho zavedení a ještě před podáním léčebných látek a také jej zavádíme při neodkladné péči u kriticky nemocných jako je kardiopulmonální resuscitace. Aby byl tento žilní přístup kvalitní a plnil co nejlépe svůj účel, měly by sestry mít co nejvíce vědomostí v problematice této ošetřovatelské péče. Jde především o to, aby se sestry před tímto výkonem zajímaly o potřebné informace o pacientovi, uměly pacienta správně informovat o povaze výkonu, uměly s ním komunikovat, znaly správný postup zavedení, možné kontraindikace, uměly vybrat správné místo i katétr pro zavedení, podaly pacientovi dostatek informací o následné péči o katétr, prováděly správně ošetřovatelskou péči o tento vstup, znaly možné komplikace, které mohou nastat, postupovaly asepticky a tím eliminovaly vznik nozokomiálních nákaz, ale také si uvědomovaly svá možná pochybení. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část je zaměřena na historii periferních žilních katétrů, jejich indikace a kontraindikace, druhy, potřebné pomůcky, ošetřovatelskou péči, komplikace a jiné. Empirická část obsahuje výzkumné šetření. Cílem práce bylo zmapovat problematiku periferních žilních katétrů v nemocniční praxi, dále zmapovat faktory, které mohou ovlivnit vznik problémů při ošetřovatelské péči u pacientů s periferním žilním katétrem. K těmto cílům byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. 1. Jaké jsou zásady ošetřovatelské péče před zavedením periferního žilního katétru? 2. Jaké jsou zásady ošetřovatelské péče u pacientů se zavedeným periferním žilním katétrem? 3. V jakých oblastech ošetřovatelské péče o periferní žilní katétry chybí sestrám znalosti? 4. Jaké pomůcky si sestry připravují k zavedení periferního žilního katétru? Ke zpracování bakalářské práce bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Metody a techniky sběru dat byly polostrukturované rozhovory a zúčastněné pozorování. Výzkumné šetření bylo realizováno pouze na jednom nemocničním oddělení. Šetření bylo anonymní. Ke sběru dat byl použit polostrukturovaný rozhovor. Sestrám v něm bylo položeno 14 otázek (Příloha 8), které byly doplňovány v průběhu rozhovoru o další podotázky. Výsledky jednotlivých rozhovorů byly poté pro přehlednost zpracovány do kategorizačních skupin. Jako další technika sběru dat byla použita metoda zúčastněného pozorování. Vypozorovaná fakta byla průběžně zaznamenávána do předem připraveného pozorovacího archu (Příloha 9). Pozorovány byly stejné sestry, se kterými probíhal rozhovor. Tato bakalářská práce byla psaná tak, aby přinesla základní přehled o problematice periferních žilních katétrů a mohla být použita jako informační materiál pro již zkušené nebo začínající sestry. Jako praktický výstup bakalářské práce byl vypracován standard ošetřovatelské péče o periferní žilní katétr, který těmto sestrám na oddělení chyběl a mohl by jim pomoci v jejich péči o tyto intravenózní vstupy, hlavně ke správnému postupování a eliminování možných pochybení (Příloha 10).
|
|
|
Porovnání invazivních technik při hemodialýze pohledem sestry a pacienta
KUDĚJ, Aleš
Téma bakalářské práce se zabývá porovnáním invazivních technik při hemodialýze pohledem sestry a pacienta, kde jsou stanoveny dva hlavní cíle. První cíl této práce si klade za úkol zmapovat zkušenosti u dialyzovaných nemocných s jednotlivými technikami kanylace A-V shuntu, jejich názorový postoj k technikám standardním versus speciálním. Druhým cílem je zmapovat názorové postoje sester, pracujících na Hemodialyzačním středisku Nemocnice Písek, a. s. na jimi preferované techniky kanylace A-V shuntu. Vzhledem k zaměření výzkumu byl použit výzkum kvalitativní. V rámci metodického postupu výzkumu byla použita metoda dotazování a technika polořízeného rozhovoru. Výzkum byl prováděn v Hemodialyzačním středisku Nemocnice Písek, a. s. Výzkumný soubor byl sestaven z 8 klientů dialyzačního střediska a druhý soubor z 8 sester, které na jmenovaném oddělení pracují. Výsledky výzkumu byly zpracovány formou případové studie a byla provedena komparativní analýza sběru dat.
|
|
|
Pozice sociálního pracovníka v dialyzačním týmu
KUDĚJOVÁ, Martina
Diplomová práce mapuje sociální dopady nemocných závislých na dialyzační léčbě. V popředí zájmu celého dialyzačního týmu je snaha postarat se o nemocné tak, aby se cítili co nejlépe, aby jejich chronické onemocnění mělo co nejmenší dopady na běžný život. Cílem léčby je nejen jejich stabilizovaný zdravotní stav, psychická spokojenost a vyrovnanost, ale i pomoc při řešení sociálních dopadů, které s sebou chronické ledvinné onemocnění přináší. Práce sociálního pracovníka v dialyzačním týmu přispívá nejen k lepšímu pochopení potřeb lidí dialyzovaných, ale také vzájemně ovlivňuje spolupráci mezi klienty a zdravotnickými pracovníky a tím velkou měrou přispívá k zefektivnění léčby.
|
host ::
RSS.